Historie a okolí hotelu

Po svém založení přísným náboženským řádem premonstrátů v r. 1140 soupeřil Strahov rozlohou samotným sídlem českých panovníků. Po požáru v r. 1258 byl přestavěn goticky, později následovaly barokní úpravy. Jeho skvělá knihovna v Teologickém a Filozofickém sálu je stará přes 800 let a navzdory rabování vojáky řady invazních armád je stále jednou z nejlepších v Čechách. Strahov unikl i známému rušení klášterů za Josefa II. V r. 1783, a to tím, že proměnil knihovnu na badatelský ústav. Nyní je tu činný klášter a muzeum.

Úzkou uličkou mezi domy se od hotelu Monastery dostaneme na Pohořelec. Jedná se o jednu z nejstarších částí Hradčan, poprvé zbudovaná v r. 1375. Její jméno si můžeme vysvětlit jako „místo zničené požárem“. Oheň byl pro ni skutečnou pohromou – vyhořela celkem třikrát, naposledy v r. 1741. Dnes je to velké otevřené náměstí na návrší nad městem, část hlavní přístupové cesty k Pražskému hradu. Domy kolem náměstí jsou převážně barokní a rokokové. Před gymnáziem Jana Keplera stojí pomník Keplera a jeho předchůdce na místě astronoma na dvoře Rudolfa II., Tychona Brahe. Brahe zemřel v r. 1601 v domě, který býval v místě školy.

Z Pohořelce je jen minuta chůze k Loretě. Již od založení v r. 1626 byla Loreta významným poutním místem. U jejího zrodu stála česká šlechtična Kateřina z Lobkovic, horlivá šiřitelka legendy o Svaté chýši v Loretu. Srdcem komplexu je kopie domku, který patřil P. Marii. Svatá chýše byla v r. 1661 obestavěna ambity a o 60 let později dokončil Kilián Ignác Dienzenhofer hlavní průčelí. V barokní věži je umístěna zvonkohra s třiceti zvonky, které v letech 1691 – 1694 odlil v Amsterdamu Claudy Fremy.

Z hotelu se pár kroky dostaneme do Petřínských sadů, oblíbenému relaxačnímu a vyhlídkovému místu Pražanů. Ve 12. století byly jižní svahy kopce upraveny na vinice, ale v 18. století se většina z nich proměnila na zahrady a sady. V nižší části svahu stále ještě rostou staré jabloně a hrušně. Petřínskou strání stoupá vyhlídková cesta, nabízející nádherné pohledy na celou Prahu. Park je zvláště oblíbený na jaře, když jsou ovocné stromy v květu.

Nejvýraznější dominantou Petřínských sadů je napodobenina Eiffelovy věže, postavená jako jedna z atrakcí Jubilejní výstavy v r. 1891. Osmiboká rozhledna je vysoká 60 metrů, oproti pařížské legendě asi čtyřikrát nižší. Přístup na vyhlídkovou plošinu na vrcholu vede po spirálovém schodišti s 299 schody. Odměnou za námahu je skvělý výhled na město.

Zajímavým místem v nedalekém okolí Hradu je Nový Svět. Dnes už jen název této půvabné ulice s malými domky připomíná Nový Svět, někdejší čtvrť Hradčan. Byla vybudována v polovině 14. století jako obydlí pro hradní čeleď a dvakrát zničena ohněm, naposledy v r. 1541. Většina domků pochází ze 17 století. I přes pozdější výzdobu zůstaly v původním stavu a svým charakterem se velmi liší od ostatních Hradčan. Navzdory chudobě zvolili zdejší obyvatelé pro označení svých skromných příbytků „zlatá“ domovní znamení – spatříte tu Zlatou Hrušku, Zlatý Hrozen, Zlatého Noha, keř i žalud...